Posledně Jakub Nešetřil popisoval význam hackathonů pro vývojáře. Zmínil se také o mezinárovním hackathonu NodeKnockout, a přidal tipy těm, kdo by chtěli nějaký hackathon vyhrát. Více si můžete přečíst v minulé části rozhovoru. Dnes se zaměříme na hackathony ve firemním a univerzitním prostředí.
Jakube, existují hackathony, které se odehrávají jen uvnitř firmy. Slyšel jsi o nich? Jaký to má význam? (Pozn.: Vysvětlení, co je to hackathon najdete v první části rozhovoru.)
Slyšel, dokonce jsme to zkoušeli i u nás v GoodData. Myslím si, že to je skvělá věc.
Snad v každé firmě, kde pracujete na něčem, na čem vám aspoň trochu záleží, se časem nahromadí seznam věcí, které vám leží v hlavě i v žaludku, ale není na ně čas. Možná nejsou tak důležité pro firmu jako takovou, ale jsou důležité pro vás osobně.
Něco vám třeba vadí, a chtěli byste to předělat, nebo by se vám hodil nástroj, který určitě nikdy nikdo nebude mít čas udělat, ale vy ho opravdu potřebujete, nebo si chcete něco jenom experimentálně vyzkoušet, např. předělat tlačítka na CSS3 rounded corners, udělat lepší deployment skripty apod. Google má vymezen 20% free time, což s hackathonem sdílí mnoho podstatných rysů.
Jak u vás hackathon probíhal?
V GoodData jsme hackathon zkoušeli několikrát. Během jednoho z nich jsme do produktu za pár hodin experimentálně přidělali něco, co nám velmi pomohlo a používáme to dodnes. Jindy jsme si jen vyzkoušeli novou technologii. Takže výsledky jsou smíšené. Ono pokud někomu navrhnete, že kromě pracovního týdne může pracovat i o víkendu, tak z toho občas moc nadšený není.
Budoucím zaměstnavatelům bych doporučil zkusit kombinaci s nějakou pobídkou. Pokud se například zúčastníte dvoudenního hackathonu, jeden den může být pátek a nebudete pracovat, budete si kódovat sami co chcete, a druhý den bude v sobotu.
Velmi důležité ale je, aby zaměstnavatel do hackathonu dále nezasahoval. Dejte lidem prostor a čas dělat si naprosto, co sami chtějí. Zaměstnavatel může tak maximálně doufat, že řada lidí má zájem na tom, co v práci dělá a chtěli by něco sami vylepšit a z toho přirozenou cestou může vypadnout něco zajímavého. On i 20% Free Time v Googlu ve spoustě případů produkuje věci, které s Googlem vůbec nesouvisí a časem se některé z nich ukážou být skvělé služby, který Google nakonec využije a zpoplatní.
Zásadní podstatou vnitrofiremních hackathonů musí být, že děláte na čemkoliv, na čem dělat chcete - protože vás to baví.
Pracujete každý na svém vlastním projektu?
Ne nutně. Na hackathonu by se lidé měli sejít dohromady. Někteří mají nápad, co chtějí dělat, jiní nápad nemají a chtějí si jen zakódovat. Nápady se společně proberou a některé strhnou další, kteří s nimi pomůžou. Je to takové sociální samouspořádání - silnější myšlenky vyhrají, protože strhnou zbytek programátorů.
Hlavní je, že se nejedná o nějaké zadání shora, je to skutečně čas, kdy programujete okolo společných zájmů. Často to souvisí s vaší firmou, ale pokud ne, může to být třeba klidně online hra, je to taky v pořádku.
Chápu, že být zaměstnavatelem, vypadá tohle zprvu jako plýtvání časem. Ale s odstupem se ukazuje, že tenhle nespoutaný čas pro kreativitu je ve firmě velmi cenný. 20% free time už zavedl nejen Google, ale i Atlassian a jiní. Twitter nedávno místo 20% free time uspořádal týdenní hackathon. Mně občasný vnitrofiremní hackathon přijde jako velmi dobrý nápad pro každou firmu, která vyvíjí nějaký kód delší dobu (tedy např. i webové agentury s interními nástroji, knihovnami atd.).
Během hackathonu se můžete v týmu vzájemně dost poznat. Dokázal bys třeba jen dle zkušenosti z hackathonu přijmout člověka jako svého kolegu nebo podřízeného?
Určitě. Srovnej si to s tradiční metodou, ve které dostaneš nic neříkající životopisy a pak lidi hodinu "griluješ" na interview. Mít reálný problém, který řešíte společně, to je, jako byste byli spolu v zákopech. To ti pomůže poznat lidi jako nic jiného.
Kdyby se dali všichni lidi přijímat takhle výborným výběrovým řízením jako je hackathon, byli bychom mnohem dál.
Účastnil ses kromě hackathonu NodeKnockout a hackathonů u vás v GoodData i nějakých dalších?
Vzpomínám na jeden pěkný a poměrně atypický. Pořádala ho Masarykova univerzita v Brně společně s Brněnským VUT. Tenkrát se tomu ještě ani neříkalo hackathon.
Byl zajímavý tím, že se na něm sešli čtyři různé skupiny lidí. Programátoři, dále lidi přes hardware, ekonomové a psycholožky. Ekonomové a ajťáci měli dohromady sestavit projekt a odprezentovat jej po softwarové, hardwarové i ekonomické stránce na konci dne. Studentky psychologie při tom všem celý den sledovaly týmy a studovaly skupinovou dynamiku.
Bylo to nesmírně zajímavé, lidi si to tenkrát neskutečně užili. Vzpomínám, když jsme po deseti hodinách končili, tak všem trčely vlasy statickou elektřinou od těla. (smích) Z lidí proudila taková obrovská energie a nadšení. Bylo to prvně, co jsme si my ze škol mohli vyzkoušet pořádnou mezioborovou spolupráci, při které pracujete i s lidmi, kteří dělají něco trochu jiného než vy a musíte si věci vzájemně vysvětlovat. Vyzkoušeli jsme si, co to znamená dohodnout se dohromady jako jeden tým, vzájemně se koordinovat a předávat si úlohy mezi sebou. Takže hackathon bych doporučoval nejenom programátorům, nejenom firmám, ale dokonce i univerzitám.
V Google User Group teď chystáme jeden hackathon v Praze. Myslíš, že se hackathony v České republice ujmou ve větším měřítku?
Rozhodně si to přeji. Myslím, že každého člověka, který chce být programátorem, by mělo programování bavit. Pokud ho nebaví, chystá se do špatného oboru a čeká ho velmi temná budoucnost. Pokud ho programování baví, tak myslím, že si hackathon musí užít, protože jak jsem říkal posledně, při něm se jen vytváří a nic se nemusí udržovat.
Co když se někdo bojí přijít na hackathon, protože bude vidět, že se mu nedařilo?
Nejhorší, co se vám může stát, je, že nebudete vidět vůbec. To v případě, když neuspějete. Pokud to chcete jen vyzkoušet a nakonec z toho nic nebude, tak se vůbec nic neděje, protože si toho nikdo ani nevšimne. Pokud jste soutěživý typ a chcete si trochu hrábnout na dno, tak vás to bude určitě bavit taky. Pokud chcete jen přijít a něco si vyzkoušet, tak tam bude spousta dalších lidí s vámi a to jediné, co se vám může stát, je, že se něco naučíte.
Já ti děkuji a uvidíme se na hackathonu 15. listopadu.
Děkuji za rozhovor Martine.
Tím skončil rozhovor, jehož první část jste si mohli přečíst minulý týden.
Pozvánka na hackathon 15.11. v Praze
Ve světě hackathony letí, u nás se jedná stále o novinku. Máte chuť si takový hackathon vyzkoušet?
Jeden takový hackathon pomáhám organizovat za necelé dva týdny v Praze.
Bude zaměřený na Android a HTML5 (jedná se o dvě kategorie, vyberte si jednu z nich).
Posadíme vás všechny do jedné místnosti, zajistíme jídlo, pití, internet a dostanete jeden den na vytvoření aplikace. Aplikaci si sami vymyslíte a navrhnete - podmínkou je, že bude postavená na jedné z technologií výše (čili buď to bude aplikace používající HTML5 nebo to bude aplikace pro Android) a bude se týkat téma, které oznámíme na začátku hackathonu (posledně takovým tématem bylo LÉTO).
Pokud máte čas 15. listopadu, přečtěte si základní informace a zaregistrujte se. Nemusíte mít zkušenost, stačí mít čas, odvahu a přijít. Pokud nemáte nikoho do týmu, nezoufejte - tady jsou další účastníci, můžete někoho z nich oslovit. Jakub také hledá pár lidí k sobě do týmu. Napište mu.
Akci pořádá GUG.cz v partnerství s Googlem a Provozně ekonomickou fakultou ČZU.
